Mezinárodní den proti násilí na ženách

V roce 1999 na Valném shromáždění OSN vešel 25. listopad oficiálně do historie jako Mezinárodní den proti násilí na ženách. V České republice byl poprvé připomenut již v roce 1995 Koordinačním kruhem prevence násilí na ženách a dodnes o něm slýcháme zejména prostřednictvím aktivit neziskových organizací.

„Minimálně jedna žena ze tří zažije v životě bití, nucení k sexu nebo jiný způsob fyzického násilí,“ uvedl generální tajemník OSN Ki-moon na tehdejší schůzi výročního zasedání Komise OSN pro postavení žen v New Yorku. Navíc má podle něj násilí na ženách negativní vliv i na sociální a ekonomický rozvoj.

Co všechno je násilí na ženách?

Násilí na ženách definuje Valné shromáždění OSN jako „činy schopné způsobit fyzické, sexuální nebo psychické poškození, ať již ve veřejném nebo soukromém životě“.

Násilí na ženách je součástí života nejen v rozvojových zemích, ale i v těch rozvinutých a často se jedná o domácí násilí. Domácí násilí se projevuje jak ve fyzické, tak psychické formě, která je hůře definovatelná – obzvlášť, pokud jsou pachatel a oběť životní partneři.

Tenká hranice mezi láskou a nenávistí

Pachatelem takových činů jsou často příslušníci vlastní rodiny či někdo, koho žena důvěrně zná. Domácí násilí je nejrozšířenější formou zneužívání žen na celém světě, nebere ohled na náboženství, kulturu, etnickou příslušnost ani vzdělání.¹

Násilí na ženách se vyskytuje napříč náboženstvími, kulturou či etnickou příslušností.

Pokud totiž mezi milenci či partnery existuje láska, je pro ženu mnohem těžší vůbec násilí rozpoznat a uvědomit si ho. Výsledek mužovy agresivity zase může být spojen s faktem, že láska i nenávist jsou spojené nádoby.

Jak tedy může žena rozpoznat, že na ní její partner či jiná blízká osoba uplatňuje psychické násilí? Dalo by se říct, že psychické násilí začíná tam, kde nebyla respektována důstojnost druhých.

Proč je mnohem více násilí páchaného na ženách, než na mužích?

Mužské tělo průměrně produkuje mnohem větší množství testosteronu, který zapříčiňuje nejen odlišnou tělesnou konstituci a většinou také větší fyzickou sílu, ale i potenciál agresivního chování a bojovnost. Zejména v tradičních zemích se výchova chlapce a dívky markantně liší – zatímco u hochů není neobvyklé se prát, u dívek by to chování bylo neobvyklé. Zejména v zemích, kde stále dominují klasické role, jsou muži vedeni k tomu být ochránci a ženy mají udržovat útulné hnízdo a vychovávat děti.

Pro ženy je také velmi obtížné se z prostředí, kde je na nich pácháno násilí, nějak vymanit. Nejen proto, že v případě, kdy násilí na ženě páchá její vlastní partner, ji k němu stále poutá láska. Tyto ženy vždy nějak přestojí protějškovy výpady a marně doufají v jeho nápravu, která se ale nikdy nekoná.

„Věří, že je všemocný a své výhružky splní. Často se ženy stydí o násilí hovořit, zveřejnit to, jindy jsou na něm ekonomicky naprosto závislé, nemají kam odejít.“²

Jak z toho ven?

Nejlepší je toto chování rozpoznat a zatrhnout už při prvním náznaku říct: Takto se mnou nikdo zacházet nebude! V dlouhodobém vztahu je potom lepší odejít. Pokud nemá dotyčná oporu v rodině, v České republice existují terapeuti, centra a poradny (i online). Tam můžete s pomocí odborníků probrat jednotlivé kroky postupu po opuštění partnera a navrátit do svého života klid, spokojenost a sebevědomí. Zdenka Prokopová ze sdružení ROSA si chválí nejen terapii, ale i jimi poskytovanou možnost ubytování mimo násilného partnera.

„U žen, které u nás využily možnost sociální služby, ubytování v utajeném azylovém domě (1 roční pobyt) byla v poslední době úspěšnost 100%.“³

Pokud byste rádi obětem pomohli, můžete přispět na jednu z nadací na pomoc týraným ženám, nebo se zapojit do činnosti organizací proti násilí na ženách. Za všechny jmenujme například KOORDONA, projekt MAGDALA nebo Bílý kruh.

Máte-li dotaz ke členství či uživatelskému kontu, navštivte naši stránku Péče o zákazníka. Máte dotaz ke článku? Napište nám na [email protected]

Zdroje:

¹ Zvláštní zpráva generálního tajemníka OSN o násilí na ženách z října roku 2007 a publikace ženevského Centra pro demokratickou kontrolu ozbrojených sil Women in an Insecure World: Violence Against Women – Facts, Figures and Analysis. Autorkami práce jsou Marie Vlachová a Lea Biasonová.Dostupné na: http://www.osn.cz/zpravodajstvi/zpravy/zprava.php?id=1376

^2,3 Eva Málková. Rozhovor se Zdenou Prokopovou:,,Ženy se stydí o násilí hovořit!” pro online magazín Studentpoint. 13. 5. 2012.Dostupné na: http://www.studentpoint.cz/162-psychologie-zdravi/6844-rozhovor-zeny-se-stydi-o-nasili-hovorit/#.UK5Vfj3Nk9U

O autorovi: Zuzana Přikrylová Více článků napsaných Zuzana Přikrylová